|
|
Zahalování muslimských žen v Evropě - kritická reflexe judikatury
Abbasi, Kamila ; Hofmannová, Helena (oponent)
- česky Tato diplomová práce se zabývá zahalováním muslimských žen v Evropě. Je představeno chápání závoje jakožto náboženského symbolu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a taktéž některých národních soudů. Autorka představuje muslimský závoj z pohledu islámu a arabského světa. Práce se zaměřuje na zákazy a legislativní regulaci tohoto náboženského symbolu ve veřejném prostoru.
|
|
|
Clothing as a mean of communication: Misinterpretation and misuse of the symbol of a veil
Kafková, Markéta ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Smyslem této práce je vnést větší porozumění do problematiky zahalování mladých Muslimských žen, které jsou mnohdy pod tlakem předsudků vytvořených na základě stereotypních obrazů, které jsou o nich šířeny skrze média. Jedním z těchto stereotypů je také zneužití zahalování coby symbolu, který je vyňat ze svého původního kontextu. Hlavním cílem této práce je tedy pozorovat roli médií, převážně nových médií, uvnitř rozmanitých socio-politických kontextů různých zemí na životy mladých muslimských žen, a to zejména na jejich rozhodovací proces v oblasti zahalování. Misinterpretace a zneužití symbolu zahalování médii v kontextu různých socio-politických oblastí bude zkoumáno z pohledu samotných muslimských žen za pomoci hloubkových rozhovorů se vzorkem sedmi muslimek ve věku 22 až 36 let z Česka, Libanonu, Nizozemska a Švýcarska. Podpůrná data k tomuto výzkumu byla sesbírána pomocí dotazníkového šetření mezi 100 respondenty z české nemuslimské populace. Toto dotazníkové šetření bylo provedeno za účelem vyvrácení či potvrzení hypotézy, že islámská tradice zahalování je vnímána spíše negativně mezi českou nemuslimskou populací.
|
|
|
Problematika zahalování žen v Turecku
Knesplová, Barbora ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zahalování žen v Turecku. První teoretická část se snaží zmapovat danou problematiku s důrazem na rozmanité interpretace a vnímání šátku/hidžábu jakožto symbolu, který dnes představuje více než jen islámské náboženství. Tyto rozmanité interpretace byly zapříčiněny především historickým vývojem země, zejména specifickou modernizací Turecka, která byla spojena s pozápadněním. Především díky tomu byl šátek po mnoho let vnímán jako něco zaostalého, nemoderního, jako něco, co nepatří do novodobého Turecka. To mělo za následek, že bylo ženám zákonem zakazováno se zahalovat ve veřejných prostorách. Právě z toho důvodu práce vykresluje daný problém i v historickém kontextu, kdy kořeny této problematiky sahají až do 19. století. Druhá, empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu. Pro účely této práce byly realizovány polostrukturované rozhovory s tureckými vysokoškolskými studentkami, které se zaměřovaly na jejich motivace se (ne)zahalovat a další jevy s tím spojené. Rozhovory byly provedeny jak se zahalenými, tak i s nezahalenými dívkami kvůli možnosti komparace jejich výpovědí. Následně byly rozhovory analyzovány pomocí zakotvené teorie (grounded theory). Klíčová slova: hidžáb, islám, modernizace, pozápadnění, šátek, Turecko, zahalování
|
|
| |
host ::
RSS.